Přibývá firem ochotných zaměstnávat vězně. Ovlivní to koronavirus?

Víc než každá desátá firma vězně už zaměstnává nebo o tom uvažuje. Ubylo také zaměstnavatelů, kteří o takové možnosti nevědí. Ukázal to průzkum, který pro Security Magazín uskutečnila personální společnost Předvýběr.CZ.

Práci vězňům dává osm procent dotázaných firem a další tři procenta o jejich zaměstnání uvažují. O možnosti najmout si lidi ve výkonu trestu nevědělo 32 % respondentů.

„Je to velký posun oproti roku 2017, kdy jsme dělali podobný průzkum. Tehdy jsme mezi našimi klienty nenašli jedinou firmu, která by vězně zaměstnávala nebo o tom uvažovala. O pět procentních bodů ubylo zaměstnavatelů, kteří o takové možnosti neslyšeli,“ říká František Boudný, ředitel Předvýběru.CZ.

Ubylo i firem, které zaměstnávání vězňů znají, ale považují za nevhodné pro vlastní účely: takového názoru je 57 % dotázaných, zatímco před třemi lety jich bylo 63 %. „Určitě jde o řešení vhodné pro výrobní firmy nebo v podnicích zajišťujících sklady a logistiku,“ dodává šéf personálky.

Jak změní trh práce epidemie koronaviru?

Jednoznačně hlavním důvodem, proč firmy dávají vězňům práci, je nedostatek lidí na trhu práce (tento důvod uvedlo 68 % respondentů). Mezi další patří nižší cena práce (38 %) a přesvědčení firem, že vězni mají motivaci k práci (rovněž 38 %). Devatenáct procent dotázaných zmínilo i praktickou stránku věci ‒ odpadá řešení nemocnosti a jiných absencí.

„Ráda bych vnímala, že i vězni přiloží ruku k dílu. Že jsou prospěšní. Uvažuji ale, jaké důsledky bude mít současná situace. Vnímala jsem, že je snaha zapojit vězně do práce především proto, že je nedostatek volných lidí na trhu. Předpokládám, že taková situace nyní nebude tak žhavá,“ míní Iva Tošovská ze společnosti Columbus Global.

Zaměstnavatele zajímá pracovitost a bezpečnost

Zásadní překážkou zaměstnávání vězňů je podle 49 % respondentů obava, že mají nedostatečné nebo neexistující pracovní návyky.

„Vězně zaměstnáváme, několik přešlo po propuštění na hlavní pracovní poměr, ale nikdy se to nevyplatilo. Bahno v jejich mysli se uvolní ihned po opuštění striktního režimu, který znají z věznice,“ svěřuje se personalistka, která si nepřála uvést svoje jméno. Obavy vyvrací František Vozný, jednatel firmy Tersil: „Někteří získají pracovní návyky a pak je možné je zaměstnat i po výkonu trestu. V práci méně myslí na lumpárny.“

Zaměstnavatelé vnímají i bezpečnostní rizika ‒ 32 % má strach z poctivosti trestaných zaměstnanců, 19 % se obává zneužití firemních informací. Osm procent dotázaných vyjádřilo obavu, jak vězně přijme pracovní tým. Častou námitkou je také odbornost, kterou u vězněných lidí zaměstnavatelé nepředpokládají.

Málo firem ví, kolik ušetří

Zajímavé je, že firmy vůbec netuší, kolik za kolegy ve vězeňském mundúru zaplatí: přiznalo to 54 % dotázaných, 22 % míní, že jde o smluvní cenu, podle 14 % záleží na dohodě s vedením věznice a tři procenta tipují minimální mzdu. Jen osm procent správně uvedlo, že jde o polovinu minimální mzdy.

::

zde najdete více informací o společnosti Předvýběr.CZ