Blahopřeju, pokud jste se dostali k otázce, kolik byste měli platit za public relations. Znamená to, že už jste si uvědomili, že se chcete dostat do novin.
Aktivní komunikování dění na trhu posiluje vnímání vaší firmy u stávajících zákazníků a zviditelní ji i pro potenciální nové klienty. Každá dobrá značka o sobě má dávat vědět. Připomínám, že PR je dlouhodobý proces, měli byste tedy mít dlouhodobé cíle své komunikace a rozhodně nečekejte, že „teď do toho něco nasypu a zítra se mi zvýší tržby“. Od toho je reklama.
Ale vraťme se k jádru pudla: co za to?
Samotného mě dlouho trápilo, že nemám na webu konkrétní ceník služeb. Přijde mi férové dát vědět, kolik ta či ona služba stojí. V oboru public relations se to moc nenosí, všichni říkají, že jde o věc individuálních potřeb každého klienta – ale copak se podle toho někdo může rozhodnout?
Mám radost, že dneska se můžu pochlubit, že e.vox má na webu ceník paušálních služeb i s detailním rozpisem, co zahrnují.
Vznikl letos v létě. V podstatě vyšel z dosavadních cen dojednaných s jednotlivými klienty. Chtěl jsem ale mít jistotu, že nejsem extrémně drahý (což jsem si nikdy nemyslel), ale ani přehnaně levný (mám už co nabídnout). A tak jsem si udělal průzkum metodou mystery shoppingu – oslovil jsem vybrané PR agentury jako fiktivní zákazník.
V průměru si konkurenti řekli o paušál 57 tisíc korun měsíčně. Jediná firma byla poměrně levná (18 tis.), obrovská společnost, která se ráda prezentuje jako jednička na trhu, si řekla minimálně o sto tisíc korun. Podle Asociace public relations je průměrná sazba 2.200,- Kč na hodinu. Zástupce PR Klubu uvedl, že většinou agentura nevezme zakázku levnější než třicet tisíc korun za měsíc.
Vybrat si dobrého mediálního zástupce musíte sami – rád vám s tím ale pomůžu. Určitě by neměla rozhodovat jenom peněženka, jako spíš to, co za své peníze dostanete.
Jestli vám na dlouhodobě dobrém jméně firmy, instituce, neziskovky nebo vašem vlastním záleží, nepodceňujte možnosti, které public relations nabízí. Bezplatné poskytování informací formou tiskových zpráv je nejúčinnější metodou ovlivňování mediálního zpravodajství.
V 80. letech to v Německu zkoumala Barbara Baernsová a zjistila, že skoro dvě třetiny zpráv v tiskových agenturách, novinách, rádiu a televizi mají zdroj právě v PR.1 Jak je tomu v Česku nyní, kdy redakce personálně zeštíhlují, si asi sami dokážete představit.
___
1 Stephan RUß-MOHL; Hana BAKIČOVÁ. Žurnalistika – komplexní průvodce praktickou žurnalistikou. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-0158-8, str. 217